První dojmy z Jižního ostrova byly pozitivní, ALE potřebovali jsme nějaké rozptýlení, další zásadní zlom v naší cestě… A tak jsme místo jízdy po východním pobřeží stočili volant doprava a na Svatého Valentýna vyrazili prostudovat první část vnitrozemí… a hned tu nejvyšší, Mount Cook (3754 m).
V sympatickém městečku Geraldine jsme navštívili sobotní trh, nakoupili bio jogurtová mléka z blízké farmy, poslechli si místní kapelu a už jsme si to šinuli do oblasti zvané Makenzie Country. Jako první se nám do cesty postavilo zářivě modré jezero Tekapo. Oči nám jen přecházeli. Poobědvali jsme na jeho břehu s výhledem na fotogenický kostel a odpoledne jsme příjemnou procházkou vystoupali k místní hvězdárně sídlící na vrcholu Mount John. Ačkoliv jsme se ráno probudili do deštivého počasí, odpoledne se oblaka roztrhala a mýdlem okořeněné jezero Tekapo odhalilo – v kontrastu s přilehlými horami – svou barevnou tvář. Nicméně 50 kilometrů vzdálený Mount Cook naším očím díky mlze stále odolával. Přespali jsme na břehu nedalekého jezera McGregor a doufali, že ráno se nám nejvyšší hora Nového Zélandu odhalí v celé své kráse.
