Stáli jsme doslova nad mapou s hlavou plnou nápadů, kam se na těch pár dní, než vypukne práce, uchýlit. Na poloostrov Coromandel , či jižněji do oblasti městečka Rotorua, novozélandských Karlových Varů, co se lázeňské atmosféry týče? Protože se Rotorua zrovna nacházela o pár kilometrů blíže, vydali jsme se tam – do města, které díky okolní vulkanické činnosti dříve ucítíte, než uvidíte, jak se v průvodci píše.
Oblast se nám obecně líbila, ale zároveň jsme z ní nabyli rozporuplných pocitů. Vzhledem k vyhlášenosti tohoto místa využili místní neustálého přívalu turistů, gejzíry a sirná jezírka obehnali ploty a ke vstupu postavili pokladny, jež si účtují nemalé peníze za návštěvu těchto přírodních úkazů. O původu vybraných atrakcí lze také pochybovat. V jednom místě, samozřejmě za nepropustným plotem, tryská ze země gejzír každý den přesně v 10:15 ráno. Jak jsme se však z několika zdrojů dozvěděli, jeho aktivita je popoháněna doslova lidskou rukou – zaměstnanec areálu vždy do místa vyvěrání gejzíru nasype suché mýdlo a show může začít! 🙂
Podobné pocity jsme měli i z nabídky návštěv původních maorských vesnic, které se nacházejí v blízkosti městečka. Bohužel pouze v jedné z nich dodnes žijí původní obyvatelé. Do zbylých se „stěhují“ pouze v čase konání představení. Ačkoliv se jedná o divadlo, uznáváme, že se zážitek z něj může být obohacující – viz předvádění maorských tanců a účast na tradiční maorské hostině, jejíž hlavní chod, zvaný hangi, je připravován v hliněné peci. Cena této akce a míra komerce nás od účasti však odradily…
V Rotorue jsme potkali Čecha, který tam žije a pracuje druhým měsícem. Prý jsme první Češi, které na Novém Zélandu od svého příjezdu potkal. Tomu nerozumíme, dle nás zde není složité krajany potkat. Rádi jsme se s ním dali do řeči a dostali jsme několik tipů na zajímavá místa, která ještě nestihli zpoplatnit a která stojí za to vidět. A tak jsme se po nich následující den vypravili.
Navštívili jsme Mud pool, aktivní bahenní bublající jezírko, z nějž se nesla pára, a kochat pohledem na něj byste se mohli dlouho… jen všudypřítomný smrad nosu příliš nevoní. Otestovali jsme terénní síly našeho Zelie, když jsme se vypravili ke Kerosene creek, horkému přírodnímu potoku, řekněme říčce, ve které se můžete vykoupat. Cítíte se jako v tekoucí horké vaně a ten zážitek za smočení určitě stojí. Další zastávkou byla duhová hora, Rainbow Mountain, geologicky zajímavý útvar přecházející od hnědé, k oranžové, rezavé až k temně vínové barvě. Jako součást výstupu se naskytl i krásný výhled na zářivě modré jezírko. Během dne jsme stihli obejít ještě jiné Blue Lake, v překladu modré jezero, které ovšem předchozímu z hlediska barvy konkurovat nemohlo. Výlet po okolí Rotoruy jsme zakončili procházkou v sekvojovém lese, symbolu Ameriky. Ačkoliv je součástí novozélandské kultury strom Kauri, neboli damaroň australská, sekvoje nás zaujaly více.
