Máme auto, ale nemáme kde bydlet… A co teď? Protože identifikační čísla potřebná pro práci budou vyřízena až za několik dní a protože jsme nedočkaví v objevování Nového Zélandu a zároveň se snažíme šetřit, rozhodli jsme se wwoofovat. Wwofing je dobrovolnický program založený na principu vzájemné výpomoci. Za několik hodin práce denně je dobrovolníkům nabídnuto ubytování a strava. Dopoledne jsme zkusili namátkou zavolat na pár čísel a světe div se, odpoledne jsme již parkovali v Titirangi, v okrajové části Aucklandu západním směrem, u novozélandského páru Lynne Maree a Douga… a to jsme si ještě po cestě stihli zařídit bankovní účty!
Dostali jsme se do neuvěřitelně zajímavé domácnosti tvořené učitelkou umění a malířkou (obrazů) a malířem (pokojů) – milovníky jógy, Indie a vegetariánské bio stravy – kreativního nematerialisticky smýšlejícího páru s chutí objevovat spirituální svět a rozvíjet své duševno… Popis těchto dvou lidí by vydal na dalších mnoho řádků.
Celý náš týden, jenž jsme s touto dvojicí strávili, začal tím, že odjeli na večeři s přáteli a nechali nás v domě samotné s dalším návštěvníkem a rodinným přítelem Blairem, který nás vzal na procházku po okolních plážích a exotických lesích. Podobně se odvíjely další dny. Lynne Maree a Doug byli v práci, Blair ve škole a my si vegetili v jejich krásném domě se třemi terasami a venkovní vanou. Dopoledne jsme pracovali na jejich zahradě, respektive buši, jak sami říkají, a vykopávali jsme stromky. Odpoledne jsme si organizovali vlastní program a večery trávili nekonečnými a milými diskuzemi na téma maorské kultury, evropské historie a budoucnosti lidstva.