Jak jsme naznačili, Hobitín nebyl jediným dárkem, který jsme našli pod novozélandským vánočním stromečkem! Plácli jsme se přes kapsu a pod záštitou Vánoc vyrazili na širé moře až na White Island – ostrov, respektive sopku, v tuto chvíli jedinou aktivní na Novém Zélandu. Při rezervaci jsme byli upozorněni na to, že v případě nevlídného počasí nám budou peníze vráceny, v případě erupce však ostrouháme. Nezalekli jsme se a den před Silvestrem jsme stáli s baťůžky na mole a vyhlíželi loď. Z důvodu odlivu či přílivu (kdo se v tom má pořád orientovat) pro nás ale ze “základny“ na moři poslali menší loď, jež se měla bez úhony proplést vlnami rozbouřeného moře. Ty jsme po nalodění doslova přeskákali. O adrenalinový zážitek jsme měli okamžitě postaráno. Na hlavní loď nás postupně převezli na malém člunu. Poté se nám už moře otevřelo a my vyrazili na 50 kilometrů dlouhou plavbu. Na palubě lodi jsme nezvolili zrovna strategické místo, neboť jsme po pár metrech byli na kost mokří od vln, jež se rozbíjely o loď a dopadaly až na palubu. Pořád ale lepší mokří, než postižení mořskou nemocí… jak se několika spolucestujícím přihodilo…
V jednu chvíli loď zpomalila a lidé začali otáčet zmateně hlavy a hledět na moře. Zprvu jsme netušili, co se děje, ale běželi jsme na příď. Naskytl se nám nezapomenutelný pohled na hejno delfínů, kteří zvolili stejnou trasu jako my a několik minut nás doprovázeli! Shodli jsme se, že už za tento zážitek nám výlet stál, a to mělo teprve to hlavní přijít!
Na ostrov jsme opět byli postupně převezeni na člunu. Každý člen posádky vyfasoval přilbu a plynovou masku. Smáli jsme se a pořizovali si fotky v novém úboru. Jak jsme ovšem byli za onu masku vděční, když jsme procházeli skrze místa, z nichž čpěla smradlavá síra! White Island neboli bílý ostrov je opuštěným, vulkanicky aktivním místem. Do žluta zbarvená zem žhne a na mnoha místech z ní stoupají oblaka kouře. Průvodce nám podal podrobný výklad o vulkanické činnosti, seizmologických výzkumech a historii těžby síry na ostrově.
Po výletě na ostrově jsme měli možnost skočit si přímo z lodi do hlubokého moře. Když jsme při plavbě zpět na pevninu zahlédli v moři žraloka kladivouna, nelitovali jsme, že jsme možnosti koupání nevyužili a raději se povalovali na přídi lodi a cpali se obědem, který byl v ceně zájezdu.
Sečteno podtrženo. Výlet na White Island trval téměř celý den a jednohlasně jsme se shodli, že jej zařadíme mezi top místa, která jsme doposud na Novém Zélandu poznali. Možná by nám pořadatelé těchto výletů měli začít platit za reklamu, kterou jim nyní na každém kroku děláme…
Nááádhera!!! Hlavně ti delfíni! Ta síra už ne.