Po čtyřech dnech na Koh Lantě jsme se vrátili na místo činu, do Krabi. Stýskalo se nám po nočním trhu, kde prodávají, respektive – s ohledem na ceny – dávají exotické ovoce a spoustu neidentifikovatelných dobrot. Po dva večery jsme se na trhu do syta navečeřeli a napili za přibližně 2 eura na osobu a ještě jsme si ve všudypřítomných pytlíčcích odnesli snídani na ráno.
Poslední den na jihu Thajska jsme zamířili z Krabi do oblasti Ao Nang, místa, od něhož jsme byli původně odrazováni, a kde jsme paradoxně objevili Thajsko tak, jak jej známe z obrázků. Z pobřeží jsme se posunuli loďkou k ostrůvku jménem Poda. Místní nás lákali na krásné obrázky bílých pláží a průzračně modrého moře. Nevěřili jsme jim, dokud jsme se doslova nepřesvědčili na vlastní oči. Ostrov Poda se nachází na dohled od pláží Ao Nang, nabízí však opuštěný ráj, kde si dle nás každý najde to své. Zprvu jsme byli nadšeni průzračným mořem, kotvícími lodičkami, které se vám na obrazovce počítače objeví vždy, zadáte-li do vyhledávače „Thajsko“, a skálou čnící se z vody. Později jsme se nemohli nasytit pohledu na množství všudypřítomných žlutých rybiček, které kolem nás pluly – obzvláště čile, rozdrtili-li jsme jim pár sušenek. Vrcholem pobytu na ostrově však bylo šnorchlování. Ještěže jsme si ještě na pevnině prozíravě za pár korun půjčili právě brýle a šnorchl. Obraz podmořského světa, jež se nám naskytl pár metrů od břehu ostrova, nám vzal dech. Především Honza nechtěl pustit šnorchl z ruky :-). Nadšení a spálení na uhel jsme se vrátili zpět do Ao Nang a výlet zakončili masáží. No, snad nás to Thajsko příliš nerozmazlilo…
Nádhera!!!!