Jen co jsme se zabydleli a dostatečně se nabažili bydlení, vydali jsme se – stejně jako v Katikati a Hastings – na průzkum zdejšího okolí. V informačním centru jsme ulovili mapku treků (spíše procházek) spadajících pod Cromwell a hned první volnou neděli jsme z blízka studovali pusté kopce poznamenané zlatou horečkou v 19. století a relaxovali při pohledu na bohatou vinařskou oblast. Výlet australskou krajinou se nám natolik zalíbil, že jsme následující týden zorganizovali hromadný výšlap a svolali všechny známé z okolí. I přes převahu Čechů se naši zahraniční kolegové nezalekli, a na parkovišti jsme se sešli ve složení 9x ČR, 1x Německo, 1x Turecko, 1x Taiwan 🙂 . Okruh jsme oproti minulému týdnu prodloužili. Na cestu nám svítilo sluníčko a my nečekaně prudce stoupali… za vrchol jsme násilím prohlásili skály tyčící se na kopci, posvačili, před dalším stoupáním jsme zavřeli oči a raději se v dobré náladě pustili zpět z kopce dolů.
Z výčtu krátkých i delších procházek stojí za zmínku výstup na Mount Pisa, který jsme absolvovali místo malování vajíček na velikonoční pondělí. Na internetu jsme splašili novou mapičku a pro své dobrodružství jsme si samozřejmě vybrali nejvyšší vrchol široko daleko – Mount Pisa se svými 1963 metry nad mořem. To jsme ale ještě v 11 hodin dopoledne, kdy jsme bezstarostně vycházeli, netušili, že začínáme v přibližně 350 metrech nad mořem! A tak jsme stoupali, stoupali a stoupali, v horách lidu prázdno, počasí se nám měnilo před očima a my stále stoupali a stoupali. Jen skupinka ovcí nám zkřížila cestu a vlastně dvě zbloudilé turistky, které výšlap vzdaly, prý je tam chladno a fouká! Nechápali jsme, počasí jsme již zažili lepší, ale slabý vánek nás z míry nemůže vyvést! Dál jsme se drápali do kopce, který nebral konce… Až v 1900 metrech jsme pochopili, o čem ty holčiny vyprávěly. Posledních pár metrů jsme se drželi za ruce. Vítr silný tak, že jsme si do něj mohli lehnout a přitom stále stát. Nebe se zatáhlo, mraky kolem nás uháněly nebezpečnou rychlostí, a tak jsme se shodli, že adrenalinu jsme na Velikonoce měli až až a uháněli jsme těsně z pod vrcholu zpět dolů do tepla.
Video záznam vichru v horách (pardon za kvalitu, kterou zkomolilo youtube)