Pomalým tempem jsme se podél jezera Pukaki blížili k Mount Cook Village – zastavovali jsme na každém druhém odpočívadle a snažili se zachytit dominantu okolní scenérie. Mraky pomalu ustupovaly. Byli jsme za pozitivní změnu počasí rádi, ačkoliv bychom případnému nevlídnému počasí odpustili, umožnilo-li by nám vystoupat nad mraky. Krátce jsme se zastavili v místním návštěvnickém centru a nahlédli do muzea zasvěcenému Mount Cooku. Poznat okolí na vlastní kůži však bylo lákavější, a proto jsme se se zacházkou k jezerům vydali k Tasman Glacier (ledovci) a během krátkého výstupu se těšili na ledovcové kry vyčnívající z jezera. Krása se onomu místu nedá odepřít, máme-li ale být kritičtí, ustupující ledovec byl pod nánosy kamení a prachu stěží pozorovatelný a několik málo osamocených ker, na které lákají místní firmy provozující motorové čluny, také nenaplnilo naše očekávání. Nenasytně jsme se v podvečer z kempu vypravili ještě k Hooker Lake. Překročili jsme při chůzi tři vlnící se mosty, pod nimiž proudila šedě zbarvená ledovcová řeka, a za hodinu chůze jsme si již užívali svačinu, respektive večeři na břehu nepopsatelně ledového jezera s výhledem na blízko plující kry. Krásný den završil výhled na samotný Mount Cook, který jako vyvolený kužel mezi ostatními horami objal žlutý, a později do růžova zbarvený západ slunce.
