Skutečně, tentokrát je titulek článků opravdový, v pondělí 29.06. ve 13:20 jsme opět stanuli na české půdě! Svůj návrat jsme se snažili ze všech sil tajit, před rodinami jsme mlžili o nekonečném putování po okolí novozélandského Aucklandu, a přitom jsme se již dávno živili sushi a chobotničkami na taiwanských nočních marketech 😉 . Plán překvapení byl dokonalý!… A také jsme jej dokonalé zhatili…
Pozdravy z Taiwanu jsme otiskli na několik pohledů, které se ve středu 24.06. odpoledne rozletěly do světa… Proč ve středu, proč jsme pohledy, které měly rodiny obdržet až po našem návratu, neposlali až poslední den, tj. v neděli? Říkejme tomu ZKRAT! Taiwanská pošta samozřejmě nezahálela a pohledy se v poštovních schránkách rodičů, babiček a přátel ocitly o několik hodin dříve, než jsme my dosedli na letišti Václava Havla! Po více než 13 hodinách letu nám na frankfurtském letišti uletělo (ne naší vinou) letadlo do Prahy. Skvělé! Před zhroucením z vyčerpání z cesty nás na živu drželo pouze natěšení na nečekané přepadení příbuzných. A ejhle, oni nás předběhli. V Praze nám v kapse zapípaly české mobily, zda už večer dorazíme domů na večeři… Hm, tolik k velkolepému překvapení, které se nekonalo!
Ačkoliv naše osmi měsíční putování skončilo, blog žije, minimálně ještě pár týdnů, dál! V paměťových kartách našich fotoaparátů se skrývají ještě stovky fotek a zážitků, které jsme vám nestihli zprostředkovat! Pokud v horkých letních dnech najdete chvilku volna, sledujte dál, jaká dobrodružství jsme zažili na Samoe, na Zélandu a nejaktuálněji na Taiwanu!
Až si přepneme časový režim, dostatečně si užijeme domácího klidu a pohodlí (neumíte si přestavit, jaké to je vyspat se po 250 dnech ve vlastní posteli), začneme pracovat na přednášce, na které vás na podzim rádi uvidíme!