Kam jinam můžeme ze severního cípu vyrazit než směrem na jih? Tentokrát jsme se ale vydali po západním pobřeží a první zastávka vedla do Shipwreck bay, zátoky potopených lodí, kde jsme přespali v prostě zařízeném kempu provozovaném maorskou rodinou. Před spaním jsme z auta pozorovali partu zapřisáhlých surfařů, kteří se ani v nepříznivě chladném počasí nevzdávali, a s chutí se honili na vlnách. Zahlédli jsme i kus lodi, jež se v zátoce potopila v roce 1870! Tedy myslíme si, že železná tyč vyčnívající z moře byla onen vrak… Na doporučení Douga a Lynne Maree jsme také navštívili sobotní maorský trh, na kterém ovšem prodávali pouze místní farmáři vypěstovanou zeleninu a pár kutilů vyklidilo své dílny a snažilo se prodat věci typu staré holínky, rezavé nářadí či sbírku lžiček po předcích. Po Maorech ani stopy, výborné cukety a avokáda ze zahrádky jsme však ocenili…
Čekal nás dlouhý den… Prošli jsme se po pláži plné čedičových balvanů omletých vlnami moře do tvaru koulí. Zastavili jsme v ospalém městečku Opononi, jež se proslavilo v padesátých letech deflínem Opem, který pravidelně a dobrovolně připlouval do zátoky a předváděl divadlo pro přihlížející diváky. Prošli jsme se také vzácným damaroňovým lesem, ve kterém se k nebi tyčí největší a nejstarší známá damaroň australská – Tahe Mahuta, strom tolik důležitý pro maorskou kulturu s průměrem kmene až 6 metrů. Protože se Tahe Mahuta nachází na „treku“, jež zabere 5 minut cesty od parkoviště, vydali jsme dále do hlubin damaroňového lesa a prozkoumali jsme další vzácné exempláře. Den jsme završili u Kai Iwi Lakes, jezer vhodných k rekreaci. Nás na onom místě nejvíce potěšilo, že ačkoliv jsme zaspali, neobjevil se celé dopoledne žádný ranger, aby nás zkásl za přespání v kempu 🙂
