Kdo může říct, že v životě zasadil palmu?

Po volné sobotě strávené na pláži, na které nás málem odnesl vítr, a pohltily vlny, jež se dramaticky rozbíjely o vysoké útesy, jsme vyrazili s Dougem a Lynnemaree na jejich chatu, respektive pozemek, který si pořídili. Při plánování nám ovšem zapomněli sdělit, že se jejich chatka nachází 150 kilometrů od Aucklandu. I přes onu vzdálenost jsme se na sever vypravili s vidinou, že se dále vydáme sami na vlastní pěst poznávat severní výběžek Nového Zélandu.

Cesty nelitujeme, bylo nám umožněno poznat další ráj, který si pro sebe Doug s Lynnemaree ukořistili. Jejich „chata“ (v uvozovkách proto, že její rozloha zaujímá cca 4×3 metry) se nachází na vyvýšeném zeleném místě s krásným výhledem na bílé pláže, Tichý oceán a vzdálené ostrovy ve tvaru dračích hlav. Plány s pozemkem mají do budoucna velkolepé. Chtějí vytvořit místo setkávání se svými přáteli a prostor pro umělecky smýšlející lidi, později snad i domov. Za zmínku stojí, že v současné době filtrují dešťovou vodu, která je jediným zdrojem vody v onom místě, kompostují a dokonce i obsah suchého záchodu využívají jako zdroj hnojení (detaily v případě zájmu sdělíme osobně 🙂 ).

Jak ale toto sdělení souvisí se sázením palmy? Jako správní wwoofeři jsme se jali své povinnosti a během nedělního odpoledne jsme s Lynnemaree sázely stromky a Honza s Dougem budovali dřevěnou terasu. Společně jsme povečeřeli při západu slunce na útesu nad mořem a poté nám Doug předal klíče od chatky! Pár dní na Novém Zélandu a už máme vlastní bydlení! 🙂 Slíbili jsme ale, že v dalších dnech zasadíme palmy, které jsme předtím složitě vykopali. A tak, ačkoliv nám většinu dalšího dne propršelo, jsme se hrabali v blátíčku a sázeli jako o závod, o sekání zahrady nemluvě… No, kdo z Vás ale může říct, že v životě zasadil palmu? 🙂