Ochutnáváme Tchaj-wan… doslova!

V Thajsku si nás naplno získaly noční markety. Procházeli jsme uličkami, kochali jsme se pestrými dobrotami na stolech prohýbajících se pod vahou ovoce, omáček, masa, ryb… Povznesli jsme se nad hygienu a zdravé stavování a ponořili se naplno do odhalování chuťových tajů asijské kuchyně. Tchaj-wan nám stejně jako Thajsko otevřel svou gastronomickou náruč…

Abychom se však mohli oddávat pravému hédonismu, museli jsme získat místní měnu. Z Nového Zélandu jsme si přivezli pár tchajwanských drobných, především ale naše peněženky praskaly ve švech díky novozélandským dolarům… A to byste nevěřili, jakým nadlidským úkolem může být vyměnit novozélandské dolary za ty tchajwanské… Celé jedno dopoledne jsme zasvětili exkurzi po bankách na hlavní třídě Taipei. Magdiel s Kahyee se věnovali studijním povinnostem a nám nezbývalo nic jiného, než si vystačit s angličtinou, rukama a nohama… Úředníci v bankách byli nápomocní, vždy nám předali adresu na další banku, která tuto měnu vykupuje… Narazili jsme však na jiný problém, který netřeba komentovat – podívejte se na fotku s doporučenou adresou banky 😀 . I přes jazykovou bariéru jsme se v poledne stali hrdými majiteli tchajwanských dolarů, a vyrazili jsme do ulic naše jmění roztočit…

První společný večer s Magdielem a Kahyee se odehrál na jednom z největších nočních marketů v Taipei. Běhali jsme od stánku ke stánku, ochutnávali nabízené dobroty a fascinovaně pozorovali davy proudící úzkými uličkami, vyřvávající hostesky, pestrost nabídky a plamínky nadšení v očích našich nových přátel. Noční markety představují na Tchaj-wanu nedílnou součást kultury, stejně jako u nás české hospody. S Marťou jsme konečně také pochopily chování turistů z Asie, kteří vždy na Novém Zélandu zaplavili krámek Mrs. Jones a bezmyšlenkovitě ochutnávali vše jedlé i nejedlé a duchem nepřítomni procházeli i místa určené pro personál. Jsou jednoduše zvědaví a čerpají ze zkušeností z vlastní země. My jsme se cítili trapně, když jsme čtvrt hodiny oxidovali u stánku s rýžovými krekry s vědomím, že si nic nekoupíme, a ochutnávali jsme x-mnoho příchutí, které nám prodávající a Magdiel s Kahyee neustále nabízeli. Kromě koštování místních produktů jsme ale i samozřejmě nakupovali, například křepelčí vajíčka, maso, koblížky, to vše na špejli, grilovanou kukuřici se seznamem v sojové omáčce, tradiční tchajwanský bubble tea a také novinku na trhu, zmrzlinu ze sněhových vloček…

Když nás však nechali Kahyee s Magdielem Taipeii napospas a my tápali sami po ulicích, nakrmit se už nebylo tak snadné. Jen se podívejte na nabídku fast foodu, jídelníček zdá se býti trochu nečitelný! Skončili jsme nakonec na sushi, které se kupuje podobně jako v samoobsluze. Od té doby se výběr stravovacích zařízení omezil pouze na ta, která mají v nabídce obrázky 😀 !

Magdiel s Kahyee, naši Malajci, nás také na Tchaj-wanu vzali do restaurace na tradiční japonskou polévku ramen. Takový multikulturní večer, jak bychom řekli. Čekali jsme ve frontě, až se uvolní stůl, situace na Tchaj-wanu vcelku běžná. Během postávání obdrží budoucí hosté jídelní lístek (v tomto případě i v angličtině, hurá) a propisku. Zaškrtnete si jídlo, na které máte chuť, a všemožné individuální kombinace a dodatky pro kuchaře, např. tlusté, střední, slabé nudle, nudle uvařené natvrdo, naměkko, více sójové omáčky, chilli apod. Co ku, to originál. My zůstali se svým výběrem při zemi, zato Magdiel si nechal naservírovat ramen s chobotnicí zbarvený díky jejímu inkoustu do černa!

Aby to nevypadalo, že jsme se Tchaj-wanem projedli, můžete se podívat na chloubu země, budovu Taipei 101, jeden z nejvyšších mrakodrapů světa! Taipei si nás ale získala především v noci, když se rozsvítily billboardy na budovách v centru města a ozářily ulice. A mezi tím vším businessem a komercí občas narazíte na harmonicky klidný a tichý buddhistický chrám, v němž se modlí lidé, jakoby se jich shon na ulicích vůbec netýkal…