Před odletem na Samou jsme využili volné odpoledne k objevování zákoutí Aucklandu a vyšplhali jsme na slavný kráter Mount Eden. Po návratu z tropického ráje jsme se v největším novozélandském městě ocitli znovu, tentokrát však již na delší dobu a ne zcela dobrovolně 🙂 .
Když jsme do Aucklandu před téměř 8 měsíci přiletěli, mrzelo nás, že jsme sotva poznali hlavní ulici Queen Street a už jsme uháněli pryč do divočiny vstříc novým dobrodružstvím. Vždyť okolí tohoto multikulturního města také nabízí mnoho turistických atrakcí. V polovině června jsme proto byli rádi, že máme dost času vylézt na nejvyšší sopku ve městě, na Mount Eden. Výhled na město skrze travnatý zelený kráter odhalil Auckland v novém světle a nás stále více přitahovala chlouba centra Skytower, 328 metrů vysoká věž. To už nám ale pomalu letělo letadlo na Samou…
O 10 dní později jsme měli možnost pokračovat v průzkumu Aucklandu. Našli jsme si dočasné zázemí u rodiny Číňánků, kteří se tísní v jednom pokoji a zbytek bytu za slušnou cenu pronajímají. Nabízejí ale i další služby, například poskytnutí know how, jak si najít novozélandského manžela apod. Padli nám do oka! 🙂
Protože se naše dny na Novém Zélandu pomalu sčítaly, bojovým úkolem číslo 1 se stal prodej našeho červeného domu na kolečkách. Ano potřebovali jsme se zbavit Zelie II. Osmnáctiletá Němka projevila zájem a obchod byl po několika schůzkách a testovacích jízdách v rukávu. Ačkoliv se naše bankovní konta zatetelila štěstím, když jsme stáli na ulici a zadek našeho auta se vzdaloval s novou majitelkou na předním sedadle, slzička nám ukápla. Život jde ale dál a my si vytvořili nový klíčový úkol. Posunout si letenky a dostat se z Nového Zélandu o pár dní dříve. Poprvé jsme však natvrdo doplatili na časový posun a možnost odletět dříve jsme jednoduše prospali 😀 . Hm, na cestě je nejdůležitější zůstat nad věcí a každé komplikaci se zasmát… Nezbylo nám nic jiného, než si naplánovat týdenní program bez auta v Aucklandu…
