Stále zmoklí jsme dorazili do městečka Motueka, smutní z deštivého počasí jsme vtrhli do informačního centra a za stolečkem přepadli Němku, na kterou doma čeká český přítel. Měla pro nás pochopení a během minuty nám naplánovala akční výlet se sluncem nad hlavou. Běžně si vše organizujeme sami, nyní jsme ale podlehli lákavé nabídce projet kreditní kartou terminálem a nechat se opečovávat. Slečna nás varovala před myším morem, který v oblasti Abel Tasman národního parku řádí, a tak jsme zvýšili konečnou sumu a místo plácku pro stan jsme si rezervovali rovnou postel na chatě. Druhý den ráno jsme se měli hlásit ve vodácké základně! Půjčili jsme si totiž kajaky a další ze série Great Walk jsme měli v úmyslu absolvovat po moři. Po nezbytném školení, jak se chovat, když se vám na moři přetočí kajak, jsme se v 10 hodin ráno pustili na moře. S Honzou jsme pluli na double kajaku, Marťa dostala svůj vlastní pod příslibem, že na ni budeme dohlížet 🙂 . Vrhli jsme se do vln a už jsme svištěli po moři a rovnou okolo nedalekého ostrova Fisherman. U druhého ostrova, Adele Island, jsme narazili na kolonii lachtanů. Pocit, projíždíte-li vedle cachtajícího se lachtana ve volné přírodě, se těžko popisuje slovy. Vlny nás však unášely k lachtanům a hlavně kamenům blíže, než jsme měli v úmyslu, a tak jsme odpádlovali na opuštěnou pláž poobědovat. Na vodě jsme strávili většinu dne. Nadšení jsme po vylodění vyběhli na blízký kopec a jako správní vodáci den zapili pivem! Večer jsme strávili na hutu, který praskal ve švech pod náporem mladých lidí, kteří vyrazili na trek, ačkoliv Nový Zéland zahalil studený podzim. S milým párem z Anglie jsme si u večeře vyměnili dosavadní zkušenosti, kontakty a pár karetních partií. Ráno jsme nespěchali, kajaky dávno odvezlo vodní taxi, a nás čekalo s batohy na zádech pouhých 12 kilometrů střídavě po lesích a plážích zpět k autu. Pochodovali jsme od pláži k pláži a vychutnávali si počasí bez deště. Abel Tasman Great Walk jsme tedy, podobně jako Routeburn Track, absolvovali pouze z části. Po několika dnech deště jej však řadíme mezi silné zážitky, které nám naše cesta přinesla. Především klidné pohupování na kajacích po moři. Tím se však naše dobrodružství po Jižním ostrově pomalu nachýlilo ke konci, opět měl přijít silný déšť…
2 Comments
=D opravdu překrásné…
To je krása, asi i úžasný zážitek s lachtany. Martinu obdivuji, sama v kajaku. Opatrujte se, pa pa